Po převlečení v šatně a vystoupání do druhého patra jsem si však začala myslet, že jsem možná udělala chybu, protože jsme tam byla jediná ženská a kromě mě tam čekali ještě 4 natěšení chlapi, kteří oproti mě vypadali v dobré kondici. Přemýšlela jsem jestli to neotočit zpátky, ale už přicházel trenér, takže to by bylo zbabělé :-) Navíc mě ujistil, že to je v pohodě, protože to je přece určeno pro začátečníky.

Začala hodina, jako začátečníkovi mi byl uvázán trx na traverzu, pustila se dynamická hudba a jelo se. A byl to masakr. Odcvičili jsme asi 4 cviky na trx a následovalo rozhýbání a protažení a já si přála aby už byl konec. Jenže to teprve začalo. Navíc já chytrá jsem si nevzala s sebou pití, to mě naštěstí zachránila fontánka před cvičebním sálem, kam jsem v pauzách na svých vratkých nožičkách odbíhala a moje klepající se ručičky měli co dělat, aby vytáhly plastový kelímek ze zásobníku.


A to nejhorší teprve mělo přijít. Na konec jsme si totiž nárty zavěsili do trx a šlo se na core. Už obyčejná plaňka je pro mě masakr a pokud vydržím déle než 30 sekund tak je to pro mě výkon. Ale  tohle bylo ještě mnohem náročnější, takovej bonbónek nakonec. Pak už následovalo naštěstí jen protažení. Na trenérův dotaz, jestli jsem v pohodě a jak se mi to líbilo, jsem odvětila, že líbit se mi to líbilo, ale rozhodně to není pro začátečníky, na což šibalsky odvětil, že na začátečníky moc nehraje :-) Ale byl fajn, celou hodinu mi radil správné provedení cviků ( i když mě to většinou šlo) a povzbuzoval a to je potřeba.

No byla jsem hotová a hlavně rudá jak rak :-) Cestou z hodiny jsem měla problém sejít schody do šatny a jsem zvědavá jak na tom budu zítra, jestli se vůbec zvednu :-) Ale určitě půjdu znova, mám z toho skvělý pocit, že jsem si dobře "dala do těla". Že by endorfiny působily až do večera? :-)