Skoro jsem zapomněla, že podzim je někdy i docela fajn. Že to není jen pokles venkovní teploty, déšť, vítr a ubývání světla. Ale i sluníčko a hra barev. 

Tenhle víkend, když jsem byla na chalupě, jsme s rodiči jeli nakoupit nějaké zásoby. Bylo takové typické podzimní ráno, kdy krajinu halila mlha. No a když jsme byli na cestě na nákup, tak byl zrovna ten okamžik, kdy začalo vysvítat sluníčko a prokousávalo se mlhou. Byl to moc pěkný pohled na kontrasty ostrého slunečního svitu s mlhou, která hlavně v údolích vypadala jako rozlité mlíko, a podzimních barev listí. Bylo to moc pěkné až někdy skoro kýčovité. Takže jsem cestou udělala pár fotek. Ve skutečnosti to ale bylo mnohem hezčí.

No a na závěr jedna fotka z cesty zpět, kdy nebylo po mlze ani památky. Podzimní barvy a k nim ladící opravená boží muka.